.jpg)
Neurotrénink je fascinující záležitost. Pro jednou ve své profesi nemusíme hádat, ale můžeme se napřímo ptát nervové soustavy, jak se věci mají.
Každý vjem v našem těle vyvolá odezvu. Kladnou, zápornou nebo neutrální. A ta odezva je měřitelná, mění totiž tenzi ve svalech.
Když máme například asymetrii ve svalech kolem zápěstí, tělo to vnímá jako hrozbu. Nám potom jako varování posílá bolest a v kloubu snižuje rozsah pohybu a sílu.
Pokud spící svaly kolem zápěstí správně probudíme, okamžitě se zvýší rozsah i síla. Ukážeme nervovému systému, že se není čeho bát.
Tahle odezva není jen na lokální bázi, ale projeví se i na celém systému. Můžeme ji proto testovat přes rozsahy a pohyby, které na první pohled nemají se zápěstím nic společného.
PROČ TESTOVAT?
Vždycky se hodí otestovat funkčnost cviku, který jsme pro klienta zvolili. Bolí tě kolena a nevíš, jestli je dobré dělat výpady? Můžeme to otestovat. Máš zatuhlý hrudní koš a nevíš, která mobilizace pomůže? Můžeme to otestovat.
K testování používám rotaci trupu nebo předklon, protože se skvěle měří. Vy ale můžete použít jakýkoliv rozsah pohybu vám přijde zajímavý.
JE SLABŠÍ RUKA PŘETRÉNOVANÁ, NEBO NEDOTRÉNOVANÁ?
Pojďme neurotesty stáhnout na otázku, kterou mi často pokládáte. “Pravou ruku mám slabší, levou silnější. Co s tím?” Je pravá slabší, protože je přetrénovaná, nebo je slabší, protože je nedotrénovaná? Mám tedy tuhle asymetrii rovnat tím, že ji budu trénovat víc, nebo míň?
A tady se dostáváme ke kráse zvané neurotrénink. Když procvičím přetrénovanou ruku, tělo odpoví negativně. Když procvičím nedotrénovanou ruku, tělo odpoví pozitivně. Jak? Skrz rozsahy pohybu, bolestivost nebo sílu. Testy síly jsou nejkomplikovanější, proto zpravidla měřím rozsah a doptávám se na bolest.
Ne vždy je přetrénovaná celá ruka, může být přetrénovaná v rámci jedné svalové skupiny a nedotrénovaná v rámci druhé. Můžete to vzít do extrému a testovat reakci těla na procvičení každého svalu ruky zvlášť, ale já v rámci silového tréninku testuji jen celé pohyby.
JAK TESTOVAT?
Podle mě je potřeba být v testech dost exaktní. Když neměříte, po chvíli se v testech ztratíte. S tím se vytrácí důvěra v metodu vaše, ale i klienta.
Předklon - stoupněte si s nohama k sobě, propněte kolena předkloňte se dopředu, záda nechte uvolněná a kulatá, cíl je se uvolnit a vyvěsit, ne se tlačit do největšího možného rozsahu. Označte si, jak daleko jste od země. Já klientovi podkládám ruce kotouči nebo bedýnkou tak, aby se jí dotýkal konečky prstů. V případě, že už se umí dotknout dlaněmi země, podkládám klientovi nohy. Pokud bude mít kladnou reakci, dostane se příště hlouběji, pokud negativní, prsty se mu od bedny vzdálí. Neměří se jen rozsah - plynulost pohybu, bezbolestnost a komfort se taky počítají.
Rotace - sedněte si na lavičku určitým způsobem, který budete umět zopakovat. Já mám lavičku vždy na stejném místě, klienta usadím doprostřed ní a chci po něm, aby zarovnal zadek se zadní hranou lavičky. Natáhněte ruce před sebe a spojte je. Vyrotujte tak, aby zůstaly ruce spojené a nepohnul se vám zadek po lavičce (poznáte to podle kolen, jedno se posune dopředu a druhé dozadu). V rotaci byste měli být bez bolesti, křečí u lopatek, žeber apod, taky byste měli být schopní volně dýchat. Rotaci měříte podle toho, kam míříte rukama. Můžete si pamatovat předměty (činka, lampa, hrana dveří), já mám na stěnách vylepená čísla půl metru od sebe, abychom mohli měřit přesněji.
Jak jsem říkal, využít jde jakýkoliv pohyb, ale je třeba ho správně nastavit, aby se test dal beze změn opakovat.
Takže klient udělá svůj první test a několikrát ho zopakuje. Většinou se mu podaří dostat s dalším opakováním dál, protože se rozhýbe. Jakmile je opravdu rozhýbaný, měříte výchozí bod - kam rotuje nalevo i napravo.
Potom procvičíte první cvik. To může být třeba horizontální přítah jednoručky pravou rukou (v opoře o lavičku). 10 opakování s lehkou až středně těžkou vahou.
Znovu otestujete. Zlepšil se rozsah pohybu? Ruka je v tomhle pohybovém vzoru nedotrénovaná a nervové soustavě se ten stimul líbí. Zhoršil se? Ruka je přetrénovaná a nervové soustavě se ten stimul nelíbí. Je stejný? Nervové soustavě je to jedno. To je mimochodem nejlepší možný výsledek. Zhoršení i zlepšení rozsahu pohybu totiž značí, že byste měli na něčem zapracovat.
CO TESTOVAT?
Zajímají nás všechny základní pohybové vzory. V unilaterální a bilaterální podobě (jednoruč/jednonož a obouruč/obounož)
Vršek
horizontální tlak (klik/benč jednou rukou s jednoručkou)
vertikální tlak (military press obouruč/jednoruč)
horizontální přítah (ring row, přítah na kruzích/přítah jednoručky v opoře o lavičku)
vertikální přítah (shyb/přítah kladky shora jednoruč)
Spodek
spodní tlak (dřep/výpad dozadu)
spodní tah (mrtvý tah obounož/jednonož)
Střed
předozadní rovina (vzpor nebo aktivní vis)
boční rovina (sideplank nebo jednoruční farmářská chůze)
šikmá rovina (pallof press nebo zvedání rukou ve vzporu)
Pro přehlednost vám doporučuji si vše zapisovat do tabulky, jinak byste se mohli začít rychle ztrácet. Tabulka může vypadat třeba takto:
APLIKACE DO TRÉNINKU
Jak moc se neurotesty řídím? Pro zdravého člověka bez větších asymetrií nemá velkou váhu se vyhýbat přirozeným pohybovým vzorům. Čím víc je ale klient v bolesti, tím víc s ním trénuji podle výsledků neurotestů. Pokud má někdo opravdu velké problémy, trénujeme jen cviky, ze kterých je nervová soustava přímo nadšená. Pohyby s neutrální nebo negativní odezvou odkládáme, dokud se bolesti nezmírní.
Jak často testovat? Opět záleží podle klienta - pokud je v bolestech, otestujeme hned na začátku každé lekce všechny vzory. Jedině po otestování všech vzorů můžeme vybrat ty, na které tělo reaguje bezkonkurenčně nejlépe.
Pokud jde o nějaké lehčí dysbalance, testujeme jednou za týden nebo dva, případně spojujeme testy s rozcvičovací sérií před každým cvikem (tzn. v průběhu tréninku), tím pádem testy nezabírají žádný čas navíc. A my aspoň zjistíme, jestli daný cvik vynechat úplně, trénovat jen jednu stranu, nebo obě.
Pozor, testy můžou být ovlivněné aktuálním přetížením - pokud má někdo zrovna rozsekané nohy z dvacetikilometrového běhu, asi bude testovat záporně na procvičování nohou, ale nic to nevypovídá o jeho běžném zdraví. Stejně tak, pokud bude člověk po dovolené na lehátku, možná bude testovat pozitivně na všechno, ale nás zajímá, jak testy vycházejí v rámci jeho normálního života. Běžný denní režim v práci i v tréninku. Den tréninkového volna před testy se zdá být akorát.
Jsou výsledky neurotréninku trvalé? Rozhodně ne! Že se někomu zničeho nic zlepší rozsah na dvojnásobek neznamená, že už takový zůstane. Neurotesty nám jen ukazují směr, kterým se vydat. Výsledky přijdou až pokud budete pravidelně trénovat.
Pokud vás zajímá zdroj informací, neurotrénink čerpám od skvělého Dr. Cobba z Z-health, od kterého se učím formou kurzů a od Andrease Saltase (bodmechanic), od kterého jsem se učil nejen v jeho BodmechanicED, ale i osobně formou online konzultací.
JAK ZAČÍT?
Rozhodně byste měli být svůj vlastní pokusný králík. Začněte u sebe, projděte si všechny testy, všechno si pořádně vyzkoušejte na vlastní kůži. Až potom bych pomalu začal s aplikací na ty klienty, kteří s vámi rádi vyzkouší něco nového. Postupem času se z neurotestů stane osvědčený a spolehlivý nástroj, se kterým to budete skutečně umět.
PS: jestli chcete jít ve svých diagnostických a trenérských schopnostech o krok dál, je tu pro vás online Učebna. Mým cílem je, aby z vás byli profíci v oboru, kteří umí pomáhat klientům měřitelně a efektivně <3